Zlesak

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

„Básně těchto dnů“
Sobota 18.3.2017





            Dnešní den

Stromy řezal jsem
živé duše
skáčou všude ven
běží po obloze

vzdalují se krokům svým
co zažily u řeky
u slunce

    

     dnešní den

pro teplo domova
pro potěchu svou
snad i rodiny

duše stromů
musely vyletět

odkudsi      kam
                    dříve
nežli chtěly

snad mi odpustí
          ty – lesní víly

__________________________________________________________________________________

 
                                                                                          Sobota 18.3.2017
 
 
 
 
    
 
Chlapa musí bolet ruce
 
 
Chlapa musí bolet ramena
 trup, žebra i kolena
 to aby nedováděl
  chlapa však musí
 
bolet i srdce
 
to aby neutíkal
za nozdry býk chycený na kroužku
za obojek sevřený krk psa
 
za láskou za ruku
za touhu
za štěstí
 
 
                                že ho má někdo rád
 
                                 chycený chlap

__________________________________________________________________________________
 
 
                                                                                             Sobota 25.3.2017
 
 
                        Sen
 
 
             Zdál se mi sen
 
viděl jsem bílou holubici letět
chytil jsem tělo její do rukou svých
tělíčko držel jsem, křídla bušila mi do prstů
ptáček měl strach a bojoval
 
sevřel  jsem křídla bílé holubici
 
najednou dostal jsem ji do ticha
lekla se a znehybněla
 
pustil jsem ji do prostoru
vyletěla a zmizela
 
„Holuba létati jej viděti“  - zažiješ radost
„Chytati jej“                       - ztráta
 
zažil jsem ztrátu a současně radost
blbý vyjádření skutečnosti
 
- zemřel mi můj známý, co jsem ho znal
     déle nežli patnáct let
- chtěl jsem se ho, pocitově, zbavit
 
nevidět ho
- hodně toho dokázal, hodně mně dal
- řekl bych, že i do mě vložil,
- s posledním obchodem jsem mu pomohl
 
nechal ho žít zbytek prašných dnů tam,  kde chtěl
- zpříjemnil mu těch měsíců posledních
 
  pár chvil
 
naplánoval si život
svou manželku měl na polici
 
kouřil a pil
vzpomínal  kdy ji měl rád
 
našel si staronovou přítelkyni
koupí si dům v Jižních Čechách
budou žít spolu
Maruška je hodná, stará se o něho
vyvařuje mu, dává panáčka dalšího, když dopije
 
však zapomněl, že zdraví je jen jedno
zapomněl, že život je i peklo
prožitků a dílčích zapomnění
 
proto se bál odejít
ze svého městečka
 
nakonec mi tam v kuchyni za stolem
vydechl,  naposled
a mně nezbývá nežli jeho život popsat
 
„poslední rána Habartického Pražáka“.

__________________________________________________________________________________
                                                                                                   Neděle 21.5.2017
 
 
 
 
 
Dny
    točí se
 víly
víly to nejsou
nejsou to ani upíři
 
dny točí se
používám rtěnku, když
mažu si ústa od polibků chladivých
žhnoucích               uchvácenou chvilkou
 
dny točí se
             já s nimi
šijí jehlou tuze tenkou
                ouškem
protahují vzpomínky
 
se stále stejnou znělkou

__________________________________________________________________________________
                                                                                                                           
 
                                                                                    Sobota 27.5.2017
 
 
 
                        Velitel
 
 
Čekal na mě v Praze na autobusáku
a dostal jsem párek s hořčicí
a nalejvárnu
 
neučil se vojenské věci
rovnat do komínku
a pochopil
 
že, pořádek a poslušnost
řád a držet krok a hubu
dva roky muset budu
 
z obyčejného vojína
až na super mazáka
 
byl se mnou vždycky,  nalitý
velitel
 
a my potom v civilu
nevím jak, musím se zeptat
začali podnikat
 
bylo nás víc společníků
ale tohle byl chlap ze železa
nikdy neudělal levotu
 
spolu jsme kus času
vezli společnou káru
a věřili si
 
v hospodě o osmém pivu
vyzval chlapa na páku
..... a ..... zvítězil
 
odešel z armády
vyzkoušel kde co
ničeho se nikdy nebál
 
po létech jsem ho potkal
táhl z něho fernet
 
byl zase opilý
 
fernet ? co to je fernet ?
to je voda
to se pomalu nedá pít
 
až tuhle jsem mu volal
říkal, že už tu nemusel být
má rakovinu hrdla
 
na ozařování nepůjdu
znám jednoho
skončil jako tyčka u plotu
 
a ..... stejně zemřel
a .... nakonec musel
ozařování každý den
 
57 let no co
Jsem už starý
Řekl mi, jsem starý
 
¨
je starší o 6 let
tak si tak říkám
co mě čeká      ve (stáří)
 
 
      Veliteli
já se s tebou loučit
nechci
 
něco jsme spolu prožili
proč je svět
tak těžký
 
pro nás žijící, smutné
až moc       moc těžký
            Nevím

__________________________________________________________________________________
                                                                                                                sobota 27.5.2017

     Tady někdo
kdo volá
    a prosí za jiné
   viděl jsem ho
                     odešel
a chce žít
            odešel
už tu – není s námi
jiní berou se na jeho místo
  na jeho záda
a show život pokračuje
jiní – druzí  chtějí
                 - se mít líp
                 - mít další lásku
už je však pozdě
už je tma na dvorku
lásku hledáš    nenacházíš
   noc je dlouhá
den bez hranic končí
je tu však
show plná očí
                život
show plná chtíče
to co jsi chtěl pochopit
                       uchopit
a jsi – jinde
Říkat a neříkat ! Proč zní to tak dlouze ??

__________________________________________________________________________________
                                                                                                                pátek 2.června 2017
Tunel v Liberci
ta díra skrz město
rybník v Bulovce
kus cesty plné štěrku
telefon v kanceláři
plné stolů se závěsy
co mají společného
- krásu
- ošklivost
- klíče ke štestí
       nebo
- k bolesti ?
před tunelem v Liberci
dostal jsem zprávu
můj obchodní přítel zemřel
už byl pochován
já na obřadu chyběl
na cestě z Bulovky do Arnoltic
u  domu a jeho hezké zahrady
volala mi nájemkyně plna hořkosti
zklamání, žalu a bolu
odešel její manžel, nepřežil operaci
a když jsem chtěl sejít se
s valnou hromadou naší
slavné a ztracené společnosti
abych se poradil,   dí mi Karel
rakovinu v hranu á, ou ouhej
co mají společného události  všední
       život
                  či
       zármutek
bolest i prožitek
asi to blbě k
                      životu patří
Hloupý zážitek – ze života

__________________________________________________________________________________
                                                                                                          neděle 4.června 2017
Kdyby šlo, abych byl živ z prožitků
šlo o to více jísti zážitků
zblít se z postavení hvězd
co nevěrné jsou měsíci
lízat prach z tvých střevíčků
šel bych a šel
s tebou lásko dostat se
do křížku, jo to bych chtěl
do dlaní chytnout berušku
a na prstech kde počítáš květ
nechat ji křídly letět
do výšek, co znamenají SVĚT
pro drobečky
                      šel bych
tak jako pro lásku
umřel bych
                      s touhou
                   i s pomláskou
cítím hru těl
- venku prší
  venku leje
sedím na zadku
židle vrže
                   točím svědomím
kdo, že mi         přeje
                 ne
vycházky ...  ... za láskou


__________________________________________________________________________________
                                                                                  čtvrtek 8.června 2017


          Večer
po dni plném napětí
po
    Práci
po
   hraní
               i
                    ne – hraní
unaven
štětec so beru
a obrazy – co prožil jsem
                ve vodě peru
špínu i bodláčí ze šatů strhávám
jdu k umývadlu
do zrcadla se podívám
     a bliju
zbytek dne co se nepovedl
na ksicht se dívám
co jsi to Bože
do koho jsi Bože duši dal
však i ty si ji, jednou
                                    zpátky vezmeš

__________________________________________________________________________________
                                                                                                        úterý 20.června 2017
Kdy je člověk starý
kdy
        cítí své opotřebení
a chce si píchačku odpíchnout
odchod       -             do snění
a přitom si – ješětě .- užívat
- na stará kolena
- na sklonku života
- proč ne, když byl mladý
kdy je člověk mimo hru
vždyť mozek nemá receptory bolesti
stále je mladý
to jenom tělo umírá
to je to – naše stáří
a my si to nepřipouštíme

__________________________________________________________________________________
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
počítadlo.abz.cz
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Možno zakoupit v knihkupectví

Knihy je možne si na dobírku objednat
Pro další informace můžete psát na email

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Připravili jsme pro vás druhý díl básnických sbírek.
Zde si můžete také přečíst básníckou sbírku
Připravili jsme pro vás čtenáře další stránku "POVÍDKY" kde se budou objevovat příběhy psané životem.
V tuto chvíli jsme přidali

Je to povídka z připravované zbírky
"Začarované Frýdlantsko a jiné hnusné prozy".
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky