Básně těchto dnů - Zlesak

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:


________________________________________________________________________________________________________
                                                                                                                               So 9.9.2017
 
 
 
 
 
 
 
 
         Stůl
 
 
Ten stůl kde někde
 
leze pavouček
 
 
ten starý stůl
 
co jsem si na zápěstí lan přivázal
 
a u babičky já s lanem jel nahoru na trám
 
a těžký stůl dolů
 
 
Hejnice
 
Nostalgie, život dvou babiček
 
děda co mě učil šestiletého kluka
 
na cirkulárce řezat
 
a máma brečela, babička řvala
 
ty starý blázne, chceš mi zmrzačit vnuka ?!
 
 
dědo díky.
 
 
ten stůl co se mnou jde
 
jako s motýlkem sedmá vlna
 
 
stále je se mnou
 
a nic neříká – netřeba slov
 
 
všechno je v nás ..
__________________________________________________________________________________________________________
                                                                                          Sobota 12. Srpna 2017
 
 
Perou se o mě
perou se za mě
 
a perou i mě
 
- proč tužka píše
že mě má ráda
 
za kamaráda
kouká, opisuje
 
záda – záda ukazuje
___________________________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                 Sobota 12.srpna 2017
 
 
 
Už vím, že
je pozdě psát básně
 
oči kloní se mi
a přestaly mi jít vášně
 
koukám dolů
 
a taky povadly mi dásně
víš, něco jsem dneska
v tom dni nebeském
                    zase zažil
 
je pozdě odkrývat listy
zavírat touhy do schránek
noci co zní až moc
 
jedovatě
 
ty naše vášně
 
          co o nich říci               co říci
___________________________________________________________________________________________________________
 
                                                                                             Sobota 12.srpna 2017
 
 
 
Chci tě psát
nechci si tě brát
 
pobavit se s tebou
asi tě i naštvat
 
roztrhnout závoj
a z tvých očí
 
         z nich chci pít
 
vychutnat si,
          tvou duši
 
chci s tebou
kus cesty jít
chci tě mít
 
a blaho na duši
s tebou zažít
 
vidět jak ti
sluší
moje oslí uši
 
milovat tě
tak jako chci
milovat vesmír
 
co ještě
chci
jindy to napíši
 
ty moje příští
 
    „Básni“.
____________________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                           Sobota 12.srpna 2017
 
 
                    Přemýšlím, co napíšu
 
Přemýšlím,  jestli slzami
skropím tyto řádky
 
slzami či krví svou
budu psát myšlenky
 
               mezi řádky
 
či potem z čela
orosená lahev od piva
 
sklenka vína načnutá
 
kdo bude číst a chtít vidět
příběhy a ne mrtvá těla

________________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                             Sobota 12.srpna 2017
 
 
Rok
        je to rok
rok s rokem
setkal se
a tvář zůstala                                    noci
pobledlou zástavou                        noci
                                                      noci ?

rok se sešel
a rok se schází
 
co ti chybí
_________________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                    Sobota 12.srpna 2017
 
 
Co s láskou
jenom překáží
 
co s dívkou
co tě uráží
 
co s touhou
ukotvenou v srdci
 
co s nadějí
v  bludišti touhy
 
co s životem
co s ním
 
paprskem zemi neobletíš
prstem nepodepíšeš
podpis na dně řeky
 
či snad ano
či snad ne
 
života je málo
věčně nebudeš
                          snít
________________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                    Sobota 12.srpna 2017
 
Vyhnout se problémům
naplnit svou duši
 
zaškolit nesmysly
vzít vše za oslí uši
 
bonboniéru
vzít si do hrobu
 
za sedmero horami
utíkám zázrakům
 
najím se u řeky
je tam dost kamenů
náhle ani kost co
ji v těle měli dinosauři
_____________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                                       Sobota 5.srpna 2017
 

-Chci se z tebe napít
 
nechci zabít nebe
i sebe
 
chci být venku
ze všech problémů
ty druhé vidím
ouškem jehly
 
a toužím být venku
nebem i peklem
 
na nohy jsem se ti koukal
a musím uznat
 
v očích vědět, že
je to radost
 
až do dna
jestli je nám to souzeno
pít – se neptat
 
                                          zataženo
třeba je to – střídavě
                                          oblačno
____________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                                 1.8.2017
                                                                                                        So   5.8.2017
 
 
                    Přítel
 
Jsou slova  která nestárnou
situace jež nelze neprožít
 
lidé se kterými chceme
se sejít
 
a na schodech budu ho vidět
zadýchaného, unaveného
 
mně nic není, nechal se slyšet
v kanceláři chytla ho záda
 
frťana domácí slivovice
když mi dával – umíral
 
vy mi tady chcete umřít
dím že, tak to není
 
však 24.3.2017 odešel

a já věděl, že se vrátí
 viděl světlo
 
a 24.5.2017
přesně 2 měsíce potom
 
ve snu se mi zjevil

lekl jsem se ho
„vy žijete?“, řekl jsem mu
a na něho pohlédl
 
no jo po třech dnech jsem se jim
probudil z mrtvých
 
- ale bílá postava, bílé rty
 
ve snu jsem  pochopil
 
„Pane Zlesák  nic tam není
                      nic tam není“
________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                 Sobota 8. Července 2017
 
 
Tak ten čas utekl
a dlouho jsi vedle mě stál
 
tak láska co jsem ji cítila
začala mě pomaloučku hřát
 
kdyby to šlo jako tenkrát
kolik let mohli jsme se milovat
 
a čas ptáků let ! i židle zrezavěla
už je pryč čas, už je pryč hlad
 
po očích tvých co vyšuměl
a je mi to líto
 
tak ten čas utekl
a ..   ticho
       ticho ... ticho v nás   
___________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                  Neděle 2.červenc e 2017
 
 
               Matka, mámě
 
 
- matka mě objímá
už stará je, už ví, že
 
život dávno zavřel jí
veškerá zadní vrátka
 
objímá mě a brečí
objímá mě a líbá
 
pojď ke mně synu
ráda tě mám a čas umírá
 
hloubka prožitků je až příliš silná
máma mě jako syna ráda má
 
kdo jiný nežli máma
_________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                    Neděle 2.července 2017
 
                Papíry
                papíry papíry
 
probouzím se s tím, že
 
dneska jsem obložen papíry
- faktury, smlouvy, doklady
 
a vytvářím chiméry
 
- to všechno zvládnout   mám
                                          Mám ?
 
a co kdyby ne ?
                   NE !
 
kdyby jo.
to zvládnout musím
I všude kolem to lítá – holubice bílá
 
papíry
            v zajetí rytmu
 
snad zvládnu vše
 
snad vše zvládnu
 
hlava kompjůter
 
nepraskne
                      - zatím
zatím
            zatím
 
papíry – papíry
 
              ouha
 
už jsem zestárl
 
  v čase
_________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                                              1.7.2017
 
                                                Pane Zlesák
                                        jak píšete básně
                                        řekněte nám .. nezasvěceným

                                       jak to děláte
                                           - některé znějí divně
                                             Jiné –připouštím i krásně
                                             sebekriticky jaké to je když
                                            dysgrafici a dyslektici píší básně
 
 
                                   P.S.      Moje manželka to už ví
 
                                             - odhalte kus svého nitra básníku
 
                                             Inu .. mám-li být upřímný
                                            je to ve mně, něco jako  osudová vlna
Motýlek, vlna co už nemá sílu
rozbít se o pobřeží
 
... je to jako být sám v sobě zvíře i obětí
pronásleduji sám sebe
 
tenkrát když jsem začal psát
„Ve Šlikovce“ a šlo to ze mě
 
byl tam můj kamarád s cizí ženou
četla moje básně
rozpálily ji, byla učitelka,
                       to vím,
kdybych tam byl
dělali bychom to ve třech
 
„Nikdy jsem to s nikým nedělal ve třech“
zpověď.
 
- prostě to tam je,
- nahoře jsou ty balonky se šňůrami
-občas tam něco je
-stačí zatáhnout a urzoupnout si
                                    hrozny
 
- je to tam
 
prosím neptejte se mě jak to dělám
sám nevím
ale příběhy které v sobě mám
dokáži poskytnout vám
- jiným dalším
 
Třeba to je i tak                dobře
_______________________________________________________________________________________
 
                                                                                                                    Ne 25.6.2017
 
 
Kolik času ze dne
mají
      básně
                  aby prorazily
 
v konkurenci jiných
                      druhých
                                     dalších
                                                básní
se objevily
 
    někde
                       na stránkách světa
 
a i jiné skutečnosti
             Jiné
      i dávné
 
pět – co – patnáct  
                                      minut ?!     
_________________________________________________________________________________________
 
                                                                                                       Ne 25.6.2017
 
    Lidé
sousedé
náhle vidíš je
oni vidí tebe
 
      co si myslí, ruce od povidel umaštěné
 
tvůj ksicht
                   co jsi jim asi řekl
 
děda shrbený – začne ti tykat
paní volá dceru, ňadra silně povadlý
a dcera nadává, že spálí bramboráky
 
- podat ti ruku
        však uznává, hladovku
oči svítí, že tě bere,
 
   toť pocity
   jako sousedi
 
a to je ... pro klid duše
to největší výzva
 
ruce jim podáváš
 
- souhra sousedská
i pokora soucítění
 
v čase
 

Sobota 18.3.2017





           Dnešní den

Stromy řezal jsem
živé duše
skáčou všude ven
běží po obloze

vzdalují se krokům svým
co zažily u řeky
u slunce

   dnešní den

pro teplo domova
pro potěchu svou
snad i rodiny

duše stromů
musely vyletět

odkudsi      kam
                   dříve
nežli chtěly

snad mi odpustí
         ty – lesní víly

__________________________________________________________________________________

                                                                                         Sobota 18.3.2017
   
Chlapa musí bolet ruce

Chlapa musí bolet ramena
trup, žebra i kolena
to aby nedováděl

chlapa však musí

bolet i srdce
to aby neutíkal
za nozdry býk chycený na kroužku
za obojek sevřený krk psa

za láskou za ruku
za touhu
za štěstí
                  že ho má někdo rád
                      chycený chlap

__________________________________________________________________________________
                                                                                          Sobota 25.3.2017
                       Sen
            
            Zdál se mi sen

viděl jsem bílou holubici letět
chytil jsem tělo její do rukou svých
tělíčko držel jsem, křídla bušila mi do prstů
ptáček měl strach a bojoval
sevřel  jsem křídla bílé holubici

najednou dostal jsem ji do ticha
lekla se a znehybněla

pustil jsem ji do prostoru
vyletěla a zmizela

„Holuba létati jej viděti“  - zažiješ radost
„Chytati jej“                       - ztráta

zažil jsem ztrátu a současně radost
blbý vyjádření skutečnosti

- zemřel mi můj známý, co jsem ho znal
    déle nežli patnáct let
- chtěl jsem se ho, pocitově, zbavit
nevidět ho
- hodně toho dokázal, hodně mně dal
- řekl bych, že i do mě vložil,
- s posledním obchodem jsem mu pomohl

nechal ho žít zbytek prašných dnů tam,  kde chtěl

- zpříjemnil mu těch měsíců posledních
 pár chvil

naplánoval si život
svou manželku měl na polici
kouřil a pil
vzpomínal  kdy ji měl rád

našel si staronovou přítelkyni
koupí si dům v Jižních Čechách
budou žít spolu
Maruška je hodná, stará se o něho
vyvařuje mu, dává panáčka dalšího, když dopije

však zapomněl, že zdraví je jen jedno
zapomněl, že život je i peklo
prožitků a dílčích zapomnění

proto se bál odejít
ze svého městečka

nakonec mi tam v kuchyni za stolem
vydechl,  naposled
a mně nezbývá nežli jeho život popsat

„poslední rána Habartického Pražáka“.

__________________________________________________________________________________
                                                                                                 Neděle 21.5.2017
Dny
 točí se

víly
víly to nejsou
nejsou to ani upíři

dny točí se
používám rtěnku, když
mažu si ústa od polibků chladivých
žhnoucích               uchvácenou chvilkou

dny točí se
            já s nimi
šijí jehlou tuze tenkou

               ouškem
protahují vzpomínky

se stále stejnou znělkou

__________________________________________________________________________________
                                                                                                                         
                                                                                   Sobota 27.5.2017
                       Velitel

Čekal na mě v Praze na autobusáku
a dostal jsem párek s hořčicí
a nalejvárnu

neučil se vojenské věci
rovnat do komínku
a pochopil

že, pořádek a poslušnost
řád a držet krok a hubu
dva roky muset budu

z obyčejného vojína
až na super mazáka

byl se mnou vždycky,  nalitý
velitel

a my potom v civilu
nevím jak, musím se zeptat
začali podnikat

bylo nás víc společníků
ale tohle byl chlap ze železa
nikdy neudělal levotu

spolu jsme kus času
vezli společnou káru
a věřili si

v hospodě o osmém pivu
vyzval chlapa na páku
..... a ..... zvítězil

odešel z armády
vyzkoušel kde co
ničeho se nikdy nebál

po létech jsem ho potkal
táhl z něho fernet
byl zase opilý

fernet ? co to je fernet ?
to je voda
to se pomalu nedá pít

až tuhle jsem mu volal

říkal, že už tu nemusel být
má rakovinu hrdla

na ozařování nepůjdu
znám jednoho
skončil jako tyčka u plotu

a ..... stejně zemřel
a .... nakonec musel
ozařování každý den

57 let no co
Jsem už starý
Řekl mi, jsem starý
¨
je starší o 6 let
tak si tak říkám
co mě čeká      ve (stáří)

     Veliteli
já se s tebou loučit
nechci

něco jsme spolu prožili
proč je svět
tak těžký

pro nás žijící, smutné
až moc       moc těžký

           Nevím
 
P.S. :
 
 
14. října 2017 mi přišla sms ka od manželky velitele Karla, že Kája po velkém utrpení zemřel  11.října 2017.
 
Když jsem jí volal : Karel si myslel že to ozařování  dá, ale nedal to. Poslední dny byly strašné.
Měl sepsi organizmu a metasáze po celém těle.
 
                                                                                                                Marcela J.
 
Přehrávám si první díl Ramba, kde paní povídá :
 
Odešel, rakovina si ho vzala, byl jako houžvička odnesla bych ho i s postelí, to ten žlutý prášek který tam shazovali ...
 
Protože je to již druhý kluk co zemřel a co je znám z vojny, rozhodl jsem se, že knihu kterou jsem připravoval za dobu
své dvouleté základní vojenské  služby a tajně posílal útržky domů mámě, knihu kterou jsem přepisoval na mechanickém stroji, přepíši
na počítači jako poctu těm klukům co už nejsou Luboši Tyliščákovi a Karlu Jirouškovi. – in memorian.
 
Knihu nyní přepisuji a bude vycházet průběžně na mých stránkách. A tak se i stane.
 

__________________________________________________________________________________
                                                                                                             sobota 27.5.2017

    Tady někdo
kdo volá
  a prosí za jiné
 viděl jsem ho
                   odešel

a chce žít
         odešel
už tu – není s námi
jiní berou se na jeho místo

na jeho záda
a show život pokračuje
jiní – druzí chtějí
                - se mít líp
               - mít další lásku
už je však pozdě
už je tma na dvorku
lásku hledáš   nenacházíš
   
    noc je dlouhá
den bez hranic končí

je tu však

show plná očí
               život
show plná chtíče
to co jsi chtěl pochopit
                      uchopit
a jsi – jinde

Říkat a neříkat ! Proč zní to tak dlouze ??

__________________________________________________________________________________
                                                                                                              pátek 2.června 2017
Tunel v Liberci
ta díra skrz město

rybník v Bulovce
kus cesty plné štěrku

telefon v kanceláři
plné stolů se závěsy

co mají společného

- krásu
- ošklivost
- klíče ke štestí
      nebo
- k bolesti ?

před tunelem v Liberci
dostal jsem zprávu
můj obchodní přítel zemřel
už byl pochován
já na obřadu chyběl

na cestě z Bulovky do Arnoltic
u domu a jeho hezké zahrady
volala mi nájemkyně plna hořkosti
zklamání, žalu a bolu
odešel její manžel, nepřežil operaci

a když jsem chtěl sejít se
s valnou hromadou naší
slavné a ztracené společnosti
abych se poradil,  dí mi Karel
rakovinu v hranu á, ou ouhej

co mají společného události všední

      život
                či
      zármutek
bolest i prožitek
asi to blbě k
                     životu patří
Hloupý zážitek – ze života

__________________________________________________________________________________
                                                                                                        neděle 4.června 2017
Kdyby šlo, abych byl živ z prožitků
šlo o to více jísti zážitků

zblít se z postavení hvězd
co nevěrné jsou měsíci

lízat prach z tvých střevíčků
šel bych a šel

s tebou lásko dostat se
do křížku, jo to bych chtěl

do dlaní chytnout berušku
a na prstech kde počítáš květ

nechat ji křídly letět
do výšek, co znamenají SVĚT

pro drobečky
                     šel bych
tak jako pro lásku

umřel bych
                     s touhou
                  i s pomláskou

cítím hru těl

- venku prší
 venku leje

sedím na zadku
židle vrže
                  točím svědomím

kdo, že mi        přeje
                ne
vycházky ... ... za láskou


__________________________________________________________________________________
                                                                                 čtvrtek 8.června 2017
        Večer
po dni plném napětí

po
   Práci
po
  hraní
              i
                   ne – hraní
unaven

štětec so beru
a obrazy – co prožil jsem
               ve vodě peru
špínu i bodláčí ze šatů strhávám

jdu k umývadlu
do zrcadla se podívám
    a bliju

zbytek dne co se nepovedl
na ksicht se dívám
co jsi to Bože

do koho jsi Bože duši dal
však i ty si ji, jednou
                                   zpátky vezmeš

__________________________________________________________________________________
                                                                                                       úterý 20.června 2017
Kdy je člověk starý

kdy

       cítí své opotřebení

a chce si píchačku odpíchnout
odchod      -            do snění

a přitom si – ješětě .- užívat

- na stará kolena
- na sklonku života
- proč ne, když byl mladý

kdy je člověk mimo hru

vždyť mozek nemá receptory bolesti
stále je mladý

to jenom tělo umírá
to je to – naše stáří

a my si to nepřipouštíme

__________________________________________________________________________________
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky