Kostička k domovu - Zlesak

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Básnické sbírky
Kostička k domovu
… průřez tvorby za posledních 15 let, doplněný dobovými fotografiemi městečka Hejnice.
Básně ukazují obyčejné obrazy našeho osobního poznání a času, napovídají, utvrzují i zpochybňují.
Autor se snaží vypíchnutím některých obyčejných témat našeho života zaujmout křehkou čtenářskou
duši s minimem vulgarismů i s lehkým nádechem erotiky.
„Jsou to básně, u kterých musí čtenář přemýšlet“  (zhodnocení učitelky češtiny ZŠ v Liberci).
____________________________________________________________________________________________________________
Babička poslouchala Hlas Ameriky
babi promiň ale nyní mohu
alespoň toto nahlas říci

táta věřil v pravdu
když v 68 roce opustil stranu

s mámou dřeli abychom
se měli líp

potom nás všechny přesvědčili
že EU je náš zdárný smysl a cíl

budou v krámech banány
budeme lítat po celým světě

co nám však neřekli :
že přijdeme o práci
že do důchodu nedoběhnem

vyměnili jsme jistotu
za legraci západního světa

zase si s námi Britové pohrají
jako po válce

a proč se neomluvit Němcům
vždyť jsou takoví nešťastní
oni vlastně nemohou za druhou
ani za první světovou válku

a budeme zase děti posílat
do války umírat
pro víru buržoazního světa

ale třeba se budeme
ve finiši mít líp

třeba znovu povstanou
noví skláři a horníci
v prach obrácených textilkách

a když ne tak zase o tolik nejde

bude-li hlad
půjdeme si do divadla poslechnout
nějaké ty frky šťastlivějších
nasytíme se při „Havlovu Odcházení“

na prknech co znamenají svět

jinde to ani nemělo přijít …
                              7.2.2009

_______________________________________________________________________________________________



Vzpomínky

jsou jako hroty vlastních zbraní
umocněné o ukazováček prstu
kapka kyje
zmučená část malého mozku

vzpomínky

složitá hra vzduchu

však bez nich by život byl
pouze cesta tam

nikoliv zpět
                             17.2.2009


_____________________________________________________________________________________________
                        

Stovky popsaných papírů
mlčenlivá těla stromů
dorůstají rok co rok
znovu a znovu   

a my je
znovu a znovu cítíme

však litovat je
litovat nás
nelze
tak jako vodou si ruce musíme mýt
tak jako tělo je z vody

nemůžeme říci, že vodu ušetříme
že ji nechceme

musí s námi žíti

až do skonání

věků
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky