Tři životní moudra Mervila - Zlesak

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Povídky
Tři životní moudra Mervila
 
 
Tři životní moudra osmdesátiletého kmeta z Chrastavy doplněná o poznání malého podnikatele

Mervil jí pampelišky.
 
 
Dobrých řemeslníků ubývá, lidi by všichni chtěli mít tituly a sedět v kanceláři a brát velké peníze a nic nedělat, ale práce v kanceláři není pro každého, každý se na ni nehodí a také se k ní každý hned tak nedostane a někteří co se k ní dostanou a poznají, co vše musí zvládat v tom pracovním písemném projevu na jedné straně šéf na straně druhé koncový človíček, že raději jdou pryč a hledají si jinou práci.
Někteří ti co zůstávají potom řeší stresy z práce tím, že o víkendech jezdí na kole, skáčou na gumě, lyžují v Alpách a nebo jezdí po všelijakých těch zábavách, atrakcích a jezdí po světě.
Následně po té co absolvují výlet na kole si sednou v restauraci ke stolu a pojí  řízek a bramborový salát a zapijí jídlo pivem a kalorie mají zpátky a ještě zpocení a ohnutí se radují, jaké poznali hezké krásy naší země.
 
Mervil ve svých osmdesáti letech dokáže co by plynař zprovoznit plynovou karmu, odstranit závady, natáhnout plynové topení a vše tak aby to fungovalo.
Stál jsem u jeho domu v Chrastavě následně potom, co mi v jednom bytě odstranil závady na topení u domu kde je velká masivní dřevěná brána kvůli vodě kdyby se řeka rozlila a za kterou on má své malé zvířecí zoo tedy kozičky, slepičky, husičky, prasátka, a já nevím co všechno a ptám se ho :
„Pane Mervile jak to děláte, že jste ve svém tak vysokém věku stále tak čilý a v pohodě“
A on mi povídá, „Víte já mám takové tři zásady, kterými se řídím :
 
 
„Předně jako člověk nesmíte lpět až zarytě do krve na nějakém názoru který Vás dokáže užírat nelpět na něčem, že to tak je a, že to tak bude furt, protože za pár let svůj názor stejně změníte“.
 
 
„Když v životě něčeho dosáhnete, něco uzmete tak musíte také být schopný se něčeho zbavit. Nemůžete jenom hamtat a hamtat protože potom se to ve Vás hromadí a bobtná a kyne a můžete se  z toho zbláznit.“
 
 
A do třetice : „A to já jako křesťan nedokáži : Když Vám někdo ublíží, urazí Vás, poníží a udělá něco špatného tak byste mu měl  umět odpustit“.
 
 
„A to já neumím“, dodává v pokoře.
 
 
„Pane Mervile já to umím. Umím to možná prožitkům mé cesty kdy každá cesta je jedinečná a umím to i díky tomu, že jsem poznal zákonitosti života a obchodu a lidí se kterými jsem se setkal a měl možnost posoudit jejich kroky a činy“
 
 
„Já bych ta Vaše moudra ještě doplnil jestli mohu na základě mých poznatků :
 
Pokud vstoupíte někomu velkého a silnému do cesty a můžete mu ustoupit, ukažte zuby, pohádejte se, až poperte, ale ve finiši ustupte protože nic nestojí za to jako si zbytečně kazit karmu a duši nežli mít svůj klid a znát zákonitosti přírody neb všechno se mění i velká římská říše se rozpadla a zdála se být neporazitelná.
 
 
Když děláte obchod a vyděláte peníze, když se vám něco podaří a vy máte obrovskou radost a jste na koni nezapomeňte, že Ďábel stojí za Vašimi zády a čeká, až uděláte chybu. Nebuďte skrblíci, dejte mu jeho desátek,  nežli se o něj přihlásí sám a to tam a tak jak to nečekáte a nemůžete pochopit.
 
 
„Zabíjejte s láskou“. Své nepřátele politujte i veřejně, v duchu je však suďte. Nechtějte v sobě mít špatné černé myšlenky ti kdo strojí zlo stejně jednou na své duši pocítí co provedli byť to  my nedokážeme pochopit oni ve své duši a těle šťastni nebudou.
 
Protože ve vesmíru nejsou peníze a ten kdo tohle všechno vymyslel, myslel silami nikoliv penězi a o tom to je.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky